|
|
Sběr dat z otevřených zdrojů a jejich využití v kybernetické bezpečnosti
Gašparová, Marta ; Malina, Lukáš (oponent) ; Paučo, Daniel (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce se zaměřuje na sběr dat z otevřených zdrojů, které lze využít v kybernetické bezpečnosti, na analýzu OSINT nástrojů a návrh vlastního nástroje, který získává data. Teoretická část rozebírá získávání dat v rámci etického hackingu, a to, v jaké fázi penetračního testování je extrakce dat klíčová. Po prozkoumání OSINT nástrojů praktická část rozebírá navržený vlastní nástroj, napsaný v programovacím jazyku Python. Nástroj umožňuje interakci přes API rozhraní s jinými OSINT nástroji, jako je Censys, crt.sh nebo DNSDumpster. Vlastní nástroj po zadání IP adresy nebo domény cílové společnosti je schopen vyhledat základní údaje, jako je lokace, názvy DNS a aktivní služby. Nástroj také umí na základě cílového URL zobrazit přítomné i chybějící bezpečnostní hlavičky protokolu HTTP na dané webové stránce. SSL/TLS certifikáty, subdomény a emaily cílové společnosti jsou také vyhledávány na základě zadané domény.
|
|
|
Informační soukromí a volně dostupné zdroje informací
Kubíčková, Dita ; Loutocký, Pavel (oponent) ; Míšek, Jakub (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou konceptu soukromí a informačního soukromí v prostředí internetu. Teoretická část práce popisuje hlavní typologie a vyvozuje hodnotu, kterou informační soukromí představuje a proč je třeba jej chránit, přičemž představuje technické a právní nástroje této ochrany. Dále představuje problematiku OSINT a uvádí vybrané techniky a nástroje používané ke sběru volně dostupných informací o osobách. Praktická část je následně věnována popisu vývoje a funkcionalit aplikace pro automatizované vyhledávání informací na sociálních sítích.
|
|
|
Nezabezpečení příslušníků armády České republiky na sociálních sítích
Kulhánek, Jan ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl prozkoumat riziko, které s sebou nese nezabezpečeníArmády České republiky na sociálních sítích, chování uniformovaných příslušníků a jejich identifikace na sítích. Ruská agrese na Ukrajině a hacking českých zdravotnických zařízení opět poukázali na roli, kterou hraje kyberbezpečnost v moderním světě a to, že právě člověk je nejslabším článkem v rámci zabezpečení. Tato případová studie se proto snaží definovat ideální typy chování vojáků na sociálních sítích a následně analyzovat rizika, která jednotlivé typy představují. S tímto cílem práce nejprve představuje důležité informace nutné k plnému pochopení rozsáhlé tématiky kyberbezpečnosti na sociálních sítích. Dále práce definuje několik ideálních typů a jejich stavební složky, které slouží pro kategorizaci vojáků na sociálních sítích a ty následně analyzuje. Autor dochází k závěru, že každý definovaný ideální typ má se sebou inherentně spojené problematické chování a nese tak míru rizika pro Armádu České republiky. Nejrizikovějšími byly shledány ideální typy přítomného uživatele a rodinného příslušníka. Klíčová slova OSINT, SOCMINT, NATO, Armáda České republiky, Kyberbezpečnost, Bezpečnost, Sociální sítě, Analýza ideálního typu, Sociální inženýrství Název práce Nezabezpečení příslušníků Armády České republiky na sociálních sítích
|
|
|
MLOSINT: Classifying Vehicle Losses in Ukraine
Kanát, Antonín ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi využití strojového učení (ML) při analýze zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT). Vzhledem k tomu, že data jsou společným vstupem obou oborů, jsou data hlavní optikou, kterou je téma zkoumáno. Pro pochopení celého procesu nasazení ML modelu od sběru dat až po jejich analýzu byl vycvičen a otestován obrazový klasifikátor ztrát ruských vozidel při invazi na Ukrajinu. Tento klasifikátor, vycvičený na více než 50 000 obrázcích z databáze WarSpotting, dosáhl slušné přesnosti 79 % na tréninkových datech pěti nejpočetnějších kategorií snímků. Na testovacích datech z pozdějšího období klesl výkon na 62 %. Jedno z nabízených vysvětlení je, že statické frontové linie a rozšíření dronů vedly k tomu, že většina nedávných snímků byla pořízena ze vzduchu, zatímco tréninková data byla pořízena převážně ze země. Tento výsledek ukázal, jak nevyhnutelné změny i ve zdánlivě dobře spravovaných datech mohou vést k nízkému výkonu ML modelů při nasazení. Kromě změn na bojišti vyšly najevo i hlubší problémy s daty, včetně kaskádových účinků raných rozhodnutí o procesování dat a jejich nevyváženosti. Celkově lze říci, že současné metody klasifikace obrazu nefungují dobře na dostupných nedokonalých datech.
|
|
|
Combatants, civilians, activists or journalists? The role-orientation of citizen OSINT investigators in participative warfare in Ukraine
Hindrichs, Nils Benjamin ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Neag, Annamária (oponent)
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 dala podnět k nebývalému rozsahu takzvaných občanských OSINT vyšetřování. Soukromí občané z celého světa, kteří se organizují online, využívají veřejně dostupné informace a data, jako jsou satelitní snímky, sociální média nebo sledování letů, k vyšetřování porušování lidských práv, válečných zločinů, dezinformačních kampaní a pohybů vojsk. Jaká je však jejich role v kontextu participativní války? Tato práce prostřednictvím sedmi polostrukturovaných rozhovorů zkoumá a mapuje orientaci občanských vyšetřovatelů OSINT na roli v kontextu války na Ukrajině a zjišťuje, že si specificky cení a snaží se dodržovat pravidla ověřování, nestrannosti a odpovědnosti vůči sobě i ostatním, která si sami stanovili. Spojením specializovaných dovedností, znalostí a rutinních postupů zjištění rovněž poukazují na komunitu, která se skládá z "neprofesionálních profesionálů", což přináší komparativní výhodu komunity občanů OSINT oproti starším médiím. Na základě rozhovorů je navíc navržena typologie čtyř různých, ale vzájemně se prolínajících kognitivních rolových orientací, což přispívá ke zkoumání fenoménu, který je třeba ještě akademicky prozkoumat. Klíčová slova OSINT, zpravodajství s použitím otevřených zdrojů, občanská žurnalistika, participativní válka, novinářské role,...
|
|
|
Testování zabezpečení a výpočetních prostředků Jihočeské univerzity
URBÁNEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění současného stavu zabezpečení u výpočetních prostředků a celkové technické bezpečnosti na Jihočeské univerzitě. Pro zjištění tohoto stavu se prováděl sběr informací, analýza zranitelností web-aplikačních serverů a byl vytvořen i dotazník pro stanovení úrovně technické bezpečnosti mezi studenty. Cílem bakalářské práce je porovnat tyto získané informace se světoznámými bezpečnostními metodologiemi a navrhnout změny pro vylepšení kybernetického prostoru na JCU.
|
|
|
Open-source Intelligence in the Czech Media Landscape
Bartoš, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje využití zpravodajství z otevřených zdrojů v českém mediálním prostoru. Vzhledem k interdisciplinárnímu charakteru oboru je představen široký teoretický základ představující pojmy jako Web 2.0, participativní kultura, alternativní média nebo hnutí open-source. Teoretická část práce dále obsahuje klasifikaci základních technik zpravodajství z otevřených zdrojů a uvádí příklad organizace produkující reportáže pomocí zpravodajství z otevřených zdrojů. V empirické části práce byl využit smíšený přístup kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod. Nejprve byla realizována kvantitativní analýza příspěvků na Twitteru kategorizovaných jako česky psaných, které obsahovaly klíčové slovo 'osint' a byly publikovány v časovém rozmezí od května 2014 do března 2022. Výsledky potvrzují nárůst popularity tohoto tématu v českém internetovém diskurzu a naznačují kauzalitu mezi ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 a rostoucím zájmem o techniky zpravodajství z otevřených zdrojů. Kvalitativní část výzkumu se skládá z polostrukturovaných hloubkových rozhovorů vedených s pěti předními českými mediálními aktéry využívajícími otevřené zdroje v procesu mediální produkce. Získaná data byla následně analyzována pomocí zakotvené teorie. Výsledky poskytují detailní seznam otevřených zdrojů...
|
|
|
Sběr dat z otevřených zdrojů a jejich využití v kybernetické bezpečnosti
Gašparová, Marta ; Malina, Lukáš (oponent) ; Paučo, Daniel (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce se zaměřuje na sběr dat z otevřených zdrojů, které lze využít v kybernetické bezpečnosti, na analýzu OSINT nástrojů a návrh vlastního nástroje, který získává data. Teoretická část rozebírá získávání dat v rámci etického hackingu, a to, v jaké fázi penetračního testování je extrakce dat klíčová. Po prozkoumání OSINT nástrojů praktická část rozebírá navržený vlastní nástroj, napsaný v programovacím jazyku Python. Nástroj umožňuje interakci přes API rozhraní s jinými OSINT nástroji, jako je Censys, crt.sh nebo DNSDumpster. Vlastní nástroj po zadání IP adresy nebo domény cílové společnosti je schopen vyhledat základní údaje, jako je lokace, názvy DNS a aktivní služby. Nástroj také umí na základě cílového URL zobrazit přítomné i chybějící bezpečnostní hlavičky protokolu HTTP na dané webové stránce. SSL/TLS certifikáty, subdomény a emaily cílové společnosti jsou také vyhledávány na základě zadané domény.
|
|
|
Informační soukromí a volně dostupné zdroje informací
Kubíčková, Dita ; Loutocký, Pavel (oponent) ; Míšek, Jakub (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou konceptu soukromí a informačního soukromí v prostředí internetu. Teoretická část práce popisuje hlavní typologie a vyvozuje hodnotu, kterou informační soukromí představuje a proč je třeba jej chránit, přičemž představuje technické a právní nástroje této ochrany. Dále představuje problematiku OSINT a uvádí vybrané techniky a nástroje používané ke sběru volně dostupných informací o osobách. Praktická část je následně věnována popisu vývoje a funkcionalit aplikace pro automatizované vyhledávání informací na sociálních sítích.
|
|
|
SOCMINT - příležitosti a výzvy pro bezpečnostní komunitu
Hrudka, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
SOCMINT (Social Media Intelligence), neboli získávání informací ze sociálních sítí se dostává v posledních letech do ústředí zájmů bezpečnostní komunity a stává se stále více protěžovanou zpravodajskou metodou. Potenciál této zpravodajské disciplíny je velmi různorodý, informace relevantní a využití nákladově efektivní. Kvůli veřejné povaze sociálních sítí byl SOCMINT obecně považován za bezproblémový. Při bližším zkoumání však tato zpravodajská metoda přináší celou řadu rizik, protože rychlý nárůst zájmu ze strany zpravodajských služeb a bezpečnostních složek dal prostor vytvoření situace, kdy se techniky, kterých SOCMINT využívá, začali rozvíjet bez přesných metodologických, legálních a etických pravidel. Pokud chce bezpečnostní komunita využívat tento nástroj tak, aby využila jeho plný potenciál a bez rizika, že v budoucnu rozpoutá společenskou averzi k technikám SOCMINT, musí se co nejdříve nastavit rámec, který by SOCMINT udržoval ve správných mezích. Tato práce má za cíl prozkoumat jaké příležitosti a výzvy SOCMINT přináší jak pro bezpečnostní komunitu, tak pro společnost a navrhnout, jak se s nimi vypořádat.
|
host ::
RSS.